|
|
Vývojová křivka kondicionality politiky rozšiřování EU - role principu "dobrého sousedství" v případě hraničních sporů
Lipská, Jana ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
DP JANA LIPSKÁ Abstrakt Diplomová práce zkoumá politiku dobrého sousedství (princip good neighborhood) jako jednu z podmínek pro vstup (balkánských) zemí do EU. Jelikož se jedná o neukotvený koncept, měla by se práce věnovat jeho vývoji a možnosti vymáhání coby kondicionality. Právě jeho vymahatelnosti alespoň částečně dosáhla EU po rozšíření o Chorvatsko v roce 2013, respektive úpravou kondicionality v roce 2018, kdy se stalo podmínkou přijetí nového státu vyřešení jeho bilaterálních sporů. Práce objasňuje tuto změnu kondicionality a co k ní představitele EU vedlo. EU rovněž změnila svoji roli v těchto sporech. Z pozice aktivního mediátora se dostala do pasivní pozice, ze které především apeluje na zúčastněné strany sporu, aby jej řešily. EU tak dává najevo svoji roli coby normativní síly, k čemuž využívá právě kondicionalitu. Základním předpokladem je, že dříve se EU snažila více zasahovat a takové spory řešit, zároveň ale přijímala státy, které je vyřešené neměly. Z toho se Unie poučila a její politika se změnila v menší angažmá, ale větší důraz na vyřešení těchto sporů. Tato práce připomíná základní zlom, který k rozhodnutí unijních představitelů vedl, a tím byl vstup Chorvatska do EU i přes nevyřešený spor se sousedním Slovinskem. Práce vychází z předpokladu, že EU zjistila, že není efektivním...
|
|
|
Kauza Icesave a islandská přihláška do EU
Tůmová, Kateřina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Hořejšová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje dopad kauzy Icesave na islandskou přihlášku do Evropské unie a řeší výzkumnou otázku, zda představuje kauza Icesave zásadní překážku vstupu Islandu do EU. Spor ohledně dluhu Icesave začal v roce 2008 kolapsem islandského bankovního sektoru během celosvětové ekonomické krize. Internetový projekt Icesave banky Landsbanki poskytoval spořicí účty ve Spojeném království a v Nizozemsku. Po kolapsu bankovního sektoru se největším problémem stalo uhrazení dluhu způsobeného Icesave, který měl Island zaplatit oběma státům na základě směrnice o systémech pojištění vkladů platné díky islandskému členství v Evropském hospodářském prostoru. První kapitolou je nástin vývoje islandské krize s krátkým exkurzem do islandského bankovnictví, kdy příčinou islandské finanční krize z roku 2008 nebyla pouze celosvětová ekonomická krize, ale i trvale neudržitelná velikost islandského bankovního sektoru. Další kapitola se zabývá kauzou Icesave a jejím mezinárodním rozměrem. Na tuto kapitolu navazuje část týkající se islandské přihlášky a přístupovému procesu, kdy ekonomické potíže vedly k politické krizi a následně i k podání přihlášky do EU (červenec 2009). Poslední kapitolou je rozbor možností, jak Icesave může reálně překazit vstup Islandu do EU a výhled na další možná rizika ohrožující...
|
|
|
Chorvatsko-slovinský spor o vodní koridor a důvody reakce aktérů na rozhodnutí mezinárodního arbitru
Lipská, Jana ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Text představuje vývoj slovinsko-chorvatského sporu o hranici v Piranském zálivu a přibližuje problematiku slovinského přístupu na otevřené moře. Hraniční spor, který eskaloval s rozpadem Jugoslávie na začátku 90. let, je jedním z mnoha, jež válka na Balkáně přinesla. Práce proto nejprve představuje jeho historický vývoj a řešení, z nichž ani jedno během více než dvaceti let neskončilo úspěchem. Jako poslední se sporu věnoval mezinárodní tribunál při Stálém rozhodčím soudu v Haagu, a to od roku 2012 do roku 2017, kdy představil konečné rozhodnutí. Text ve své hlavní části rekonstruuje tuto arbitráž a analyzuje reakce obou aktérů sporu na kroky tribunálu a výsledek arbitráže. Přijetí tribunálního rozhodnutí a arbitráž samotnou však zkomplikovala kauza slovinských odposlechů, které zachytily komunikaci mezi slovinským rozhodcem mezinárodního tribunálu a slovinskou vládou. To vedlo k chorvatskému odstoupení od arbitráže a následnému odmítnutí celého soudního rozhodnutí. Práce dává do kontrastu politické argumenty obou stran a mezinárodní právo, odpovídá také na otázku, proč Chorvaté přistoupili k tak razantnímu kroku jako je odstoupení od celé arbitráže, a nepožadovali například výměnu rozhodce. Práce tak spor, který je oficiálně vyřešený, jelikož tribunál dospěl k závěru, rozebírá z pohledu jeho...
|
|
| |
|
|
Chorvatsko-slovinský spor o vodní koridor a důvody reakce aktérů na rozhodnutí mezinárodního arbitru
Lipská, Jana ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Text představuje vývoj slovinsko-chorvatského sporu o hranici v Piranském zálivu a přibližuje problematiku slovinského přístupu na otevřené moře. Hraniční spor, který eskaloval s rozpadem Jugoslávie na začátku 90. let, je jedním z mnoha, jež válka na Balkáně přinesla. Práce proto nejprve představuje jeho historický vývoj a řešení, z nichž ani jedno během více než dvaceti let neskončilo úspěchem. Jako poslední se sporu věnoval mezinárodní tribunál při Stálém rozhodčím soudu v Haagu, a to od roku 2012 do roku 2017, kdy představil konečné rozhodnutí. Text ve své hlavní části rekonstruuje tuto arbitráž a analyzuje reakce obou aktérů sporu na kroky tribunálu a výsledek arbitráže. Přijetí tribunálního rozhodnutí a arbitráž samotnou však zkomplikovala kauza slovinských odposlechů, které zachytily komunikaci mezi slovinským rozhodcem mezinárodního tribunálu a slovinskou vládou. To vedlo k chorvatskému odstoupení od arbitráže a následnému odmítnutí celého soudního rozhodnutí. Práce dává do kontrastu politické argumenty obou stran a mezinárodní právo, odpovídá také na otázku, proč Chorvaté přistoupili k tak razantnímu kroku jako je odstoupení od celé arbitráže, a nepožadovali například výměnu rozhodce. Práce tak spor, který je oficiálně vyřešený, jelikož tribunál dospěl k závěru, rozebírá z pohledu jeho...
|
|
|
Economic Implications of Turkish Accession to the EU: Advantages and Disadvantages
Gurbanov, Rashad ; Strielkowski, Wadim (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
The European Union has long established itself as the world's most powerful regional supranational formation, which is achieved thanks to its economic results, geopolitical influence, and military might. European integration offers countries with an opportunity to boost their development and have greater impact in the international arena. However, the EU accession criteria are quite hard to meet, and many countries face significant difficulties in this respect, which is the case of Turkey. Since 1987, when Turkey officially applied for membership in the EU, the country hasn't completed its integration in the European community yet. This thesis investigates the main economic advantages and disadvantages in the context of Turkey's prospective accession to the European Union as a full-fledged member state.
|
|
|
Determinanty postojů vybraných politických stran zemí EU27 k tureckému rozšíření Unie
Hendrych, Radek ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kostelka, Filip (oponent)
Předložená diplomová práce analyzuje potenciální determinanty formování postojů vybraných relevantních politických stran členských zemí EU27 k případnému tureckému přistoupení k Evropské unii. Bilaterální vazby mezi Unií a Tureckou republikou prošly velmi pestrou genezí. Otázka přímé turecké participace na eurounijním projektu však doposud zůstává nerozřešena a stále rezonuje napříč zúčastněnými stranami. Fenomén případného tureckého vstupu je tedy vysoce aktuálním tématem. Názor politických stran na tento partikulární problém je studován pro jejich exkluzivní postavení v systémech zastupitelských demokracií, v nichž zprostředkovávají nezbytné propojení mezi státem a společností. V kontextu eventuálního rozšíření EU o Turecko by se pak přímo podílely na jeho konfirmaci parlamentní cestou, nebo by v případě konání obecných ratifikačních referend mobilizovaly elektorát či (spolu)formovaly jeho názory. Diplomová práce rozlišuje dvě ústřední skupiny nezávisle proměnných, u nichž lze na základě akceptovaného teoretického rámce důvodně předpokládat, že by mohly kvalifikovaně explikovat názory zkoumaných politických stran na turecké rozšíření Unie. Konkrétně se jedná o faktory ideologické a širší objektivní povahy. První skupina diferencuje jednotlivé strany s přihlédnutím k jejich (širšímu) ideologickému...
|
|
|
IPA Bridge on the Danube: Cross-border Co-operation and Social Reconstruction in Slavonia and Vojvodina
Vienne, Cassiopee ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Vztahy Chorvatska a Srbska jsou rozhodujícím faktorem pro mír a stabilitu v Západního Balkánu, který ovlivňuje mimo jiné proces rozšiřování Evropské unie v této oblasti. Nástroj Předvstupní Pomoci (NPP) je finanční mechanismus, který byl vytvořen pro podporu implementace politiky rozšiřování EU na západním Balkáně. Diplomová práce zkoumá, do jaké míry byl NPP integrován do místních přeshraničních iniciativ v oblasti kultury a mládeže a do jaké míry podpořil sociální rekonstrukci mezi Chorvaty a Srby ve Slavonii (Chorvatsko) a Vojvodině (Srbsko). Spolupráce v kulturní sféře je důležitou součástí sociální rekonstrukce, neboť prospívá rozvíjení vzájemných kontaktů a pomáhá odstraňovat nepřátelské předsudky vůči odlišné etnické skupině. Cíl tohoto výzkumu je dvojí: zaprvé má prověřit model přeshraniční spolupráce odvozený z teorií evropské integrace a zadruhé si klade za úkol poskytnout přesný obraz přeshraničních iniciativ ve Slavonii a Vojvodině založený na poznatcích z terénu. Analýza získaných dat ukazuje že výsledky, které přinasíl NPP, jsou dvousečné. Na jedné straně NPP se v regionu úspěšně establovala v ramci místních přeshraničních iniciativ díky stimulaci socializace organizací občanské společnosti. NPP také posílil vytváření lokálního vlastnictví přeshraniční spolupráce z pozice...
|
|
|
The Merchant or the Vicar? The Role of Values and Interests in the Dutch EU Enlargement Policy
Lellák, Jan ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postoji Nizozemského království k rozšiřování Evropské unie. V posledních letech se stalo rozšiřování EU v Nizozemsku politicky citlivou otázkou. Nizozemská zahraniční politika je tradičně charakterizována pojmem "obchodník a vikář ", neboť výrazně reflektuje jak hodnoty společnosti, tak národní zájmy. Zajímavé je, že postoj vlády je ve srovnání s ostatními členskými státy velmi konzervativní a důsledně sleduje dodržování přístupových kritérií, jako základní strategie EU, jak přimět kandidátské státy, aby respektovaly lidská práva a demokratické normy. Nizozemsko také klade mimořádný důraz na zohledňování absorpční kapacity Evropské Unie. Hlavním cílem této práce je zhodnotit, do jaké míry je oficiální postoj nizozemské vlády k rozšiřování EU ovlivňován buď zájmy anebo hodnotami veřejnosti. Holandské postoje jsou zkoumány v kontextu vývoje v Srbsku, v současné době nejvýznamnějšího kandidátského státu z oblast západního Balkánu a Islandu. Práce analyzuje dva do značné míry velmi podobné případy: spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu a spor o navrácení ztracených vkladů nizozemských zákazníků zkrachovalé islandské banky Icesave. Nizozemsko dlouhodobě a vytrvale blokovalo přístupová jednání s Islandem a Srbskem. V prvním případě odrážely jeho postoje...
|
|
|
Kauza Icesave a islandská přihláška do EU
Tůmová, Kateřina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Hořejšová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje dopad kauzy Icesave na islandskou přihlášku do Evropské unie a řeší výzkumnou otázku, zda představuje kauza Icesave zásadní překážku vstupu Islandu do EU. Spor ohledně dluhu Icesave začal v roce 2008 kolapsem islandského bankovního sektoru během celosvětové ekonomické krize. Internetový projekt Icesave banky Landsbanki poskytoval spořicí účty ve Spojeném království a v Nizozemsku. Po kolapsu bankovního sektoru se největším problémem stalo uhrazení dluhu způsobeného Icesave, který měl Island zaplatit oběma státům na základě směrnice o systémech pojištění vkladů platné díky islandskému členství v Evropském hospodářském prostoru. První kapitolou je nástin vývoje islandské krize s krátkým exkurzem do islandského bankovnictví, kdy příčinou islandské finanční krize z roku 2008 nebyla pouze celosvětová ekonomická krize, ale i trvale neudržitelná velikost islandského bankovního sektoru. Další kapitola se zabývá kauzou Icesave a jejím mezinárodním rozměrem. Na tuto kapitolu navazuje část týkající se islandské přihlášky a přístupovému procesu, kdy ekonomické potíže vedly k politické krizi a následně i k podání přihlášky do EU (červenec 2009). Poslední kapitolou je rozbor možností, jak Icesave může reálně překazit vstup Islandu do EU a výhled na další možná rizika ohrožující...
|
host ::
RSS.